|
|
Narovnání v trestním řízení
Neužil, Zdeněk ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce řeší problematiku narovnání v trestním řízení. Narovnání je institut trestního práva, který řadíme mezi takzvané odklony v trestním řízení. Odklony rozumíme alternativy ke standartnímu průběhu a výsledku trestního řízení. Narovnání bylo do českého právního řádu zavedeno novelou trestního řádu zákonem č. 152/1995 Sb. s účinností od 1. 9. 1995. Podstatou narovnání je odstranění konfliktu, ke kterému došlo v důsledku spáchaného, méně závažného, trestného činu, kterým došlo k pokřivení vztahů mezi pachatelem a poškozeným. V praxi dochází k narovnání uzavřením dohody mezi obviněným a poškozeným, která je schválena a je zastaveno trestní stíhání proti obviněnému. Název práce v originálním jazyce: Narovnání v trestním řízení Klíčová slova: Narovnání; urovnání konfliktu mezi obviněným a poškozeným; schválení narovnání, odklony v trestním řízení; trestní řád; restorativní justice
|
|
|
Victims of the gravest crimes: The role of victims in legal proceedings before the International Criminal Court
Mocková, Eliška ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Oběti nejtěžších zločinů: Role obětí před Mezinárodním trestním soudem Abstrakt Tato práce analyzuje roli obětí v soudním řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS) neboli tzv. obětní mandát MTS. Účelem práce je komplexně popsat jejich práva, ale i to, jak jsou tato práva jim přisouzená skutečně aplikována. Z tohoto důvodu má výzkumná otázka dvě části. První část se táže po současné podobě práv obětí před MTS a druhá zase po tom, jaké byly dosavadní přínosy této úpravy pro tyto oběti nejzávažnějších zločinů známých lidstvu. Odpovědi nabídnuté autorkou se vyskytují ve druhé a třetí kapitole této práce. První kapitola slouží k tomu uvést čtenáře do tématu a zároveň vyzdvihnout historicky bezprecedentní povahu a význam této úpravy role obětí před Mezinárodním trestním soudem. Co se týče metody, tato práce zkoumá roli obětí před MTS jak z teoretického, tak i empirického hlediska. Účelem je prakticky a souhrnně popsat úpravu práv obětí před MTS, ale jít i za "literu zákona" a zhodnotit tuto úpravu v jejím materiálním kontextu, tedy identifikovat její přínosy i selhání pro nositele těchto práv. Hlavním předpokladem tohoto přístupu je, že právo není uzavřený a samoúčelný režim. Obzvlášť mezinárodní právo trestní, které je z mnoha důvodů velmi kontroverzní, nemůže ignorovat dopady svého působení, aby zůstalo...
|
|
|
Na počátku byl vztah - křesťanské paradigma západní kultury formující obraz člověka v procesu trestního soudnictví
TÝMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce pojednává na teoretické úrovni o významu a postupném vývoji vnímání dialogičnosti člověka v kontextu trestního soudnictví. V západoevropském kulturním prostředí byl obraz člověka jako dialogické bytosti výrazně ovlivněn židovsko-křesťanskou tradicí, která "člověka ve vztahu" pojímá jako neohraničenou a transcendentální formu bytí. Z praktického hlediska vnímá vztah jako základní předpoklad v procesu obnovy člověka a příležitost opětovného přiblížení se původní dokonalé formě lidství, které vzešlo z "rukou" Božích. Kulturně přijímaný dialogický obraz člověka se podílí na formování konkrétní podoby člověkem vytvářených systémů a institucí, které zahrnují i systém trestního práva a justice, jejichž hlavním cílem je prosazování spravedlnosti. V duchu kulturní tradice je v současné době kladen důraz na ochranu a respekt důstojnosti a individuálních práv a svobod člověka, a tudíž je preferována osobní účast aktérů trestního konfliktu na procesu spravedlnosti. Spravedlnost se tak v osobě viníka a oběti v rámci restorativní justice stává více "spravedlností dialogu a vyjednávání", a to v mezích zákona tak, aby mohly být maximálně ošetřeny individuální potřeby a zájmy účastníků a zajištěny závazky z konfliktu vyplývající.
|
host ::
RSS.